11. Prase divoké

Meteorologicky nejnáročnější letošní stopovačka měla přijít dnes, kdy jsme se vydali na stopu divokého kance. Stačilo však trochu tabáku a Kruhový tanec a tu vítr náhle ustal a nebe se rozjasnilo. Stopaři tak měli klidné a slunečné počasí a mnohem příznivější podmínky, než čekali. Stopa byla ve sněhu dobře čitelná a tak náročnější mohlo být jen hledání prémií, ale na zkušené stopaře je už celkem těžké políčit. Náročnější se tak nakonec stal pouze test, respektive prémiové otázky, kde nebyla možnost volby a musela se napnout paměť. Obě tlupy získaly solidní počet bodů, chyby byly jen drobné. V doplňkové hře poznávání stop dnes Ojibweové Metis-Cree předčili a získali jednobodový náskok před závěrečnou hrou s obručí. Zde ale Metis-Cree zabojovali, zřejmě měli ještě v živé paměti nedávný výkon Ojibweů v této disciplíně. Vyhráli první kolo a srovnali tak skóre. Druhé kolo bylo napínavé jak pověstné kšandy. Lovci trefovali zejména vlky, což jim body ubíralo a tak se skóre přelévalo na jednu či druhou stranu, tu zase snížilo díky zásahu vlka a tak stále dokola. V tento moment přišla velká chvíle jednoho z Ojibweů, který, jakoby se na to už nemohl dívat, trefil bizoního vůdce a celou hru ukončil. Napodobil tak svého Bratra z nedávné stopovačky a znovu upozornil, že na dramatické závěry mají Ojibweové prostě patent. A tak se pero orla skalního už vyjímá na jejich holi. Gratuluji!