16. Jestřáb lesní

V první jarní den jsme se vydali po stopě jestřába lesního. Víme, že zde hnízdí a tak nás potěšilo, že jsme jeho volání slyšeli už z dálky. Stejně jako on se vrátil i luňák červený, který už přiletěl před týdnem. Znamení tedy byla příznivá, stejně jako slunečné počasí. Stopa charakterizovala životní styl fenomenálního lesního akrobata a prakticky celá vedla lesem. Obě tlupy si počínaly bezchybně a prošli jím jako nůž máslem. Hlučnost jsme snížili na minimum, období hnízdění respektujeme. Jaro je pro nás jedinečnou příležitostí vidět svatební lety, naslouchat volání a mapovat teritoria jednotlivých dravců. Musíme však být nenápadní a dravce nerušit. Dnes šli první Ojibwejové, Metis-Cree je s odstupem následovali. Tlupy nám poněkud prořídly, aspoň můžeme být nenápadnější. Jestřábí test dopadl nad očekávání dobře a poznávačka per mi udělala skutečně radost. Metis Cree byli stoprocentně úspěšní a Ojibweové ztratili jen dva body z padesáti možných. Klobouk dolů. A tak bylo skóre před závěrečnou hrou s obručí vyrovnané. Tři kola dovednostní soutěže zaručovala dramatickou zápletku a ta se i dostavila. Nakonec těsně zvítězili Metis-Cree a připevnili si na hůl pero z raroha velkého, o které se dnes soutěžilo. Gratuluji!