4. Luňák červený vs luňák hnědý

Dnešní stopovačka byla letošní čtvrtá a věděli jsme předem, že lovecké tlupy budou oslabené o starší lovce, kteří odjeli reprezentovat školu ve fotbale. Vyzvedával jsem tak před školou pouze dvojici školáků a předškoláci se k nám připojili cestou. Na náměstí nás čekalo parádní představení, jakoby odnikud se vynořil luňák červený a zhruba v patnácti metrech nám zakroužil nad hlavami a odlétl směrem ke Kojetínu. Znamení tedy bylo příznivé a my už předem věděli, že dnešní stopovačka proběhne skvěle. Jejím tématem byli totiž luňáci, dravci svým vzhledem snad nejsnadnější k určení. Jsou velcí, mají dobré rozpoznávací znaky a tak nebylo divu, že obě tlupy si hodně věřily. Stopa vedla vesměs otevřeným terénem, občas se mírně stočila tu k potoku, tu k lesu. Touto dobou je venku opravdu živo, a tak jsme mohli cestou pozorovat lovícího motáka pochopa, který jakoby nás nedbal. Chovali jsme se tiše, protože víme, že rušit zvířata i dravce v době hnízdění, by mohlo znamenat opuštění hnízda a ztrátu mláďat. Cestou jsme minuli jezevčí noru a tlupa Ojibwe, která šla první, později hlásila přímé pozorování. Stopa tedy proběhla v tichosti a bez problémů a končila ve smíšeném hájku, kde jsme detekovali zatím neobsazené dravčí hnízdo. Zde jsme vyhodnotili test, který dnes s plným počtem bodů absolvovali Métis Cree a spolu s doplňkovou poznávačkou dravců a per si vybudovali solidní náskok oproti Ojibweům. Ti naopak dominovali v závěrečné dovedností hře Vraních šípů a stáhli náskok. Přesto si pero poštolky obecné připevnili na náčelnickou hůl Métis Cree. Gratuluji!