6. Orel skalní

Orli jsou bouráci. A je-li mezi nimi jeden, který je frajer nade všechny, pak je to orel skalní. Letošní šestá stopovačka patřila právě jemu. Všichni chtěli získat pero orla skalního a souboj o něj dnes patřil k výjímečným. Do poslední chvíle obě tlupy bojovaly takřka tělo na tělo, aby nakonec o těsný bodík zvítězili Ojibwejové. Ale popořádku.                                                                                    Dnešní stopovačka byla již předem avizovaná jako náročná, protože získat pero z orla skalního nikdy a nikde nebyla věc náhody, nebo snadný počin. Stezka tedy byla značena nenápadně, skrývala mimo klasických deseti prémií i čtyři speciální poznávací prémie, vedla terénem, kde museli všichni napnout své síly a dovednosti. I přes velmi náročný test dosáhly obě tlupy na vysoké bodové ohodnocení a to včetně speciálních prémií, takže skóre před závěrečnou šípovou hrou bylo vyrovnané 16:16.                          Bylo dohodnuto pětikolové klání. Průběžné skóre se přelévalo v každém kole na opačnou stranu, až v závěru získali Métis- Cree drobný náskok. Na Ojibwejích bylo pokusit se o nemožné a v závěrečné hře získat dva či více bodů. To obnášelo brilantní hod dřevo na dřevo, nebo pero na dřevo, dřevo na pero, anebo pero na pero. Neorientujete se? Nevadí! Důležitá informace je, že Ojibweům se to podařilo a o nejtěsnější rozdíl jediného bodu Métis- Cree konečně znovu porazili. Ti vzali porážku důstojně a pogratulovali Ojibweům k zisku cenného pera, které již teď zdobí jejich náčelnickou hůl. Gratuluji!

P.S.: Na zpáteční cestě jsme pozorovali lovícího samce poštolky obecné, která bude tématem příští stopovačky.