2. Srnec obecný vs prase divoké

Druhá letošní stopovačka nabídla solidní drama. Obě tlupy vyrazily bez svých náčelníků, jejich zástupci se  však svých rolí zhostili se ctí a vedli své tlupy bezpečně a jistě k nervy drásající koncovce, která nenechala nikoho chladným. Arci počasí bylo již mírně chladné, Slunce nás občas zahřálo svými paprsky a prosvítilo podzimní les odstíny žluté a červené. A tak se obě tlupy prodíraly hromadami spadlých listí našeho převážně dubového lesa a kochaly se, mimo pozornosti věnované stopě, i nádhernými barevnými zákoutími, duběnkami na spadaných listech, vyválenými pelechy srn a dalšími stopami, které po cestě objevily. Test z obou sudokopytníků dopadl takřka stejně, poznávačka stop navlas a tak se šlo do závěrečného kola dovednostní soutěže jen s jednobodovým rozdílem ve prospěch Bílých pírek. Protože času příliš nezbývalo, obě tlupy učinily dohodu a Vraní šípy se hrály jednokolově se započítáním všech bodů. Scénář ke slušnému dramatu tak byl předložen a obě tlupy se pustily do boje. Po prvních hodech se začali prosazovat Šutráci a zdálo se, že míří k bezproblémovému vítězství. Před posledními dvěma hody vedli ve skóre 9:3 a pouhý bod jim stačil k pohodlnému vítězství. Ale jak se již mnohokrát ukázalo, Vraní šípy jsou jednou z her, kde se stírají jakékoliv dispozice a parametry a tak Bílá pírka závěrečným náporem získala ponejprve pět bodů za hod pero na pero a následně tři body za dřevo na pero. V tu chvíli zvrátila skóre na 9:11 a vyfoukla tak mírně paralyzovaným Šutrákům takřka jasné vítězství. Přesto patří chlapecké tlupě velký respekt za poctivý boj a děvčatům gratulace k letošnímu již druhému vítězství. Cenné pero husy velké tak po právu patří na jejich hůl.