Dvanáctá stopovačka - Luňáci

Dnešní stopovačka byla v letošním školním roce v pořadí již dvanáctá. Měsíc velkého listí bývá vyhlášen proměnlivým počasím. V tom nezklame prakticky nikdy a veškeré pučící rostlinstvo je mu za to jistě vděčné. Pro stopaře už to tak jednoznačné není, ale přesto jsme se odvážně vydali na stopu. Zatímco Bílá pírka byla v silné sestavě, Krkavci byli citelně oslabeni. Nakonec vyrazili jen tři a měli před sebou nelehký úkol, popasovat se s tradičně velmi dobře připraveným soupeřem. Bílá pírka vyrážela do lesa jako první. Stopa se táhla lesem velikým obloukem, aby se ke konci stočila zpět, jakoby kopírovala ladné plachtění luňáků. Test byl zevrubný, dopodrobna otestoval znalosti stopařů. Bílá pírka si vedla lépe. Často tipující Krkavci zaostali o čtyři body a s jejich vyhlídkami to nevypadalo zrovna dobře. Zvláště když poznávačku per a přiřazování k jednotlivým dravcům zvládla Bílá pírka naprosto neomylně. A protože i zde Krkavci chybovali, finální skóre určilo vítěze už před závěrečnou dovednostní soutěží. Pero orla křiklavého ozdobilo hůl Bílých pírek. Gratuluji! Na Vraní šípy nakonec nedošlo, protože se zatáhla mračna a nad lesem se spustil déšť. Malá přestávka v dešťových přeháňkách nám umožnila překonat vzdálenost od lesa ke škole, a tak jsme se nakonec dostali zpátky za sucha. Inu, podařená stopovačka.